Monika
Jednou z našich dobrovolnic je i Monika. Původní profesí inženýrka ekonomie se po narození nedonošené dcery rozhodla k velké změně a začala si dodělávat kurzy, díky kterým může pracovat v zařízeních pro děti. V HYPERCE nám někdy vypomáhá spolu se svou, dne již tříletou dcerou. Ta je ve školičce jak ve svém živlu, přestože patří k nejmladším dětem, chce dělat vše, jako ty starší a větší, zároveň má ale díky malému kolektivu dostatek individuální péče a pozornosti, které potřebuje. Letos v létě s maminkou absolvoval i letních pobytový tábor, který pravidelně pořádáme pro děti školního věku s ADHD. Na otázku, zda se maminka nebojí, když je Rézi v kontaktu s divokými hyperaktivci. Monika se smíchem odpoví: „Rézi je taky pěkná divoška, takže je asi na správném místě, ale hlavně hyperaktivita není nakažlivá, není potřeba se bát, že hyperaktivní děti ty ostatní zkazí. Naopak jsem ráda, že má možnost učit se spolupracovat s dětmi různého věku, různých schopností, ale i omezení. Především vidím, že Rézi je tady šťastná, a já zároveň dělám to, co mě baví a takže jsme šťastné obě, vlastně jsme spokojeni všichni u nás doma.“
Před pár týdny jsme společně oslavily 3. narozeniny a nyní se Rézi chystá do běžné školky, kam už se moc těší. Do školky bude nastupovat již zkušená a připravená, ví, co se od ní čeká, jak to ve školce chodí a hodně se zlepšila ve všech oblastech svého vývoje. A Monika se vrací ke své práci, ví, že ve správný čas udělala pro dceru, ale i sebe vše, co potřebovaly. A jak sama říká, po HYPERCE i hyperáčcích se jí bude stýskat, aby to nebylo na dlouho, už jsme domluveni na letošní letní tábor.
Při běžném pohledu by dnes asi nikdo netipoval, jak těžký byl Rézi start do života a čím se musela ona i rodiče projít. Dětí s ADHD přibývá právě i v kategorii nedonošených dětí. Pokud si však uvědomíme, jaké celoživotní důsledky a omezení byly dříve s nedonošeností spojené, je život s ADHD vlastně výhrou. Tyto rodiny prožily trauma už na začátku, hovoříme o dětech, které nepřišly na svět vůbec jednoduše. Dítě je sice trochu jiné, než čekáte, ale jste rádi, že ho máte, a že je v podstatě zdravé. Přitom ale ve společnosti neustále narážíte na to, že vaše dítě je pro ostatní nepřijatelné. Je naprosto pochopitelné, že rodiče pak zvyšují protektivní chování vůči svému dítěti, kdo jiný než rodiče by ho měl chránit. Vlastně nikdo nevíme, čím si prošli a jaké to bylo, když nevěděli, jestli jejich dítě přežije, a teď je někdo soudí za to, že je takové nebo makové.
Chcete být s námi?
... Facebook: www.facebook.com/hypeeerka
... Twitter: @hypeeerka
